|
|
Tolerogenic dendritic cells as immune interventions in prevention or therapy of type 1 diabetes
Petrovčíková, Diana ; Funda, David (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Hlavným cieľom tejto práce je poskytnúť aktuálne zhrnutie možností a úskalí použitia tolerogénnych dendritických buniek v prevencii alebo terapii diabetu 1. typu (T1D). Tolerogénne dendritické bunky (TolDC) predstavujú potenciálny nástroj na liečbu alergií, odmietnutia transplantátu a autoimunitných ochorení vrátane T1D, vďaka ich schopnosti špecificky potláčať autoimunitné reakcie bez vyvolania celkovej imunosupresie. TolDC predstavujú špecifickú skupinu dendritických buniek a sú nevyhnutné pri vytváraní centrálnej a periférnej tolerancie. Práca poskytuje užitočný zdroj informácií na lepšie pochopenie biológie tolerogénnych dendritických buniek a prehľad o snahách o ich generovanie in vitro. Okrem toho bola opísaná cesta aplikácie a migrácie do cieľových orgánov. Diabetes 1. typu (T1D) je chronické ochorenie spôsobené imunitne podmienenou deštrukciou beta buniek pankreasu, ktoré produkujú inzulín. Zvieracie modely sú neoceniteľné pri testovaní inovatívnych liečebných postupov už od prvých testov inzulínu na psoch pred takmer sto rokmi. Zvieracie modely diabetu 1. typu (T1D) umožňujú štúdium mechanizmov, ktoré sú základom jeho patogenézy a potenciálny vývoj terapeutických zásahov. V našom všeobecnom chápaní diabetu 1. typu a v našej schopnosti znížiť komplikácie a nepríjemnosti spojené s týmto...
|
|
| |
|
|
Stravovací zvyklosti a jejich vliv na kompenzaci u těhotných žen s diabetem 1. typu
Mlejnková, Klára ; Krejčí, Hana (vedoucí práce) ; Anderlová, Kateřina (oponent)
Úvod: Tato bakalářská práce se věnuje stravovacím zvyklostem těhotných žen s diabetes mellitus 1. typu před otěhotněním a v průběhu gravidity s ohledem na kompenzaci jejich onemocnění. Následně poukazuje na změny těchto zvyklostí, ke kterým v průběhu těhotenství došlo. Cíle: Teoretická část stručně popisuje charakteristiku diabetu 1. typu a jeho léčby. Dále popisuje těhotenství při tomto onemocnění a komplikace s ním spojené. Více pozornosti je věnováno především výživě během prekoncepce a gravidity. Blíže rozebírá jednotlivé makronutrienty a mikronutrienty potřebné v těchto obdobích a poukazuje na potraviny a nápoje, které jsou nevhodné. Hlavním cílem praktické části bylo zjistit stravovací návyky žen s diabetem mellitem 1. typu před a během těhotenství a následně porovnat, zda došlo k jejich úpravě s ohledem na kompenzaci diabetu. Metody: Data pro bakalářskou práci byla získávána pomocí dotazníkového šetření, které probíhalo od srpna 2022 do dubna 2023. Dotazníky byly vytvořeny dva, v elektronickém rozhraní Google Forms, a poté nabízeny v elektronické nebo papírové verzi pacientkám v ambulanci Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN. Pro zjištění kompenzace diabetu byla do praktické části použita data z dokumentace z interního systému Medea. Na závěr byla získaná data anonymizována,...
|
|
|
Imunoterapie diabetu 1. typu pomocí tolerogenních dendritických buněk
Grohová, Anna ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Diabetes 1. typu (T1D) je charakterizován hyperglykémií vedoucí k život ohrožujícím komplikacím. Na jeho patogenezi má významný podíl nežádoucí imunitní reakce způsobující destrukci β-buněk pankreatu. Současná jediná terapie je subkutánní podávání inzulinu, která však nezabrání tranzientním hyperglykémiím. To negativně ovlivňuje metabolické a buněčné procesy v organismu. Buněčná terapie nabízí strategii zaměřenou přímo na modulaci škodlivé autoimunitní reakce, a tedy více cílenou léčbu s nižším výskytem nežádoucích účinků. Tato práce pojednává o dvou supresivních buněčných typech, které mají potenciál tuto autoimunitní reakci utlumit. První část práce se týká přípravy tolerogenních dendritických buněk (tDC) a testování jejich stabilního supresivního fenotypu v prozánětlivém prostředí. tDC si udržují v prozánětlivém prostředí stabilní inhibiční fenotyp, schopnost tlumit antigenně-specifickou T buněčnou odpověď a indukovat T regulační lymfocyty, což je klíčové pro případnou klinickou aplikaci. Práce zároveň ukazuje, že stav metabolické kompenzace diabetických pacientů ovlivňuje supresivní funkci tDC. Druhá část práce je zaměřena na skupinu myeloidních supresivních buněk (MDSC), které vykazují vyšší zastoupení u pacientů s T1D i jejich prvostupňových příbuzných. MDSC jsou schopné tlumit proliferaci...
|
|
|
Effect of bacterial monoassociations (Akkermansia muciniphila) on development of type 1 diabetes and immune parameters in ex-germ-free NOD mice
Němec, Dušan ; Funda, David (vedoucí práce) ; Zadražil, Zdeněk (oponent)
Diabetes 1. typu (T1DM) je autoimunitní onemocnění postihující asi 0,4 % běžné populace a jeho prevalence stále stoupá. T1DM je multifaktoriální onemocnění a vyvíjí se pod vlivem různých faktorů prostředí a genetického pozadí. Střevní mikrobiota je v poslední době jedním z nejdůležitějších environmentálních rysů autoimunity, včetně T1DM. Zdravá střevní mikrobiota se vyznačuje zejména svou variabilitou. V poslední době vzniká snaha určit kriticky důležité bakterie, které mohou buď řídit nebo potlačovat vývoj T1DM a jiných autoimunit. Akkermansia muciniphila patří mezi zmiňované potenciálně protektivní bakterie. Tato diplomová práce se zabývala změnami imunitních parametrů, jako jsou regulační T buňky, NK buňky, γδ T buňky a exprese IFNγ, IL-10 a IL-17, a jejich korelaci s nástupem T1DM u A. muciniphila-monoasociované ex-germ-free NOD myši ve srovnání s kontrolami germ-free (GF) a specific-pathogen-free (SPF) myšmi. Druhá část práce, tedy adoptivní přenos buněk do NOD-SCID modelu demonstrovala, zda se odlišují diabetogenní vlastnosti splenocytů odvozených od NOD myší asociovaných s A. muciniphila oproti GF a SPF kontrole. Menší rozdíly byly nalezeny v imunitních parametrech mezi různými buněčnými populacemi, s nejvýraznější zvýšenou expresí IL-10 u myší monoasociovaných s A. muciniphila ve srovnání s...
|
|
|
Vliv diabetogenních autoantigenů na cytokinovou odpověď mononukleárních buněk periferní krve pacientů s diabetem 1. typu
Labiková, Jana ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
4 Abstrakt Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je závažné orgánově specifické autoimunitní onemocnění charakteristické nevratnou destrukcí β buněk pankreatu imunitním systémem, což vede k absolutnímu nedostatku insulinu. K rozvoji onemocnění dochází u geneticky predisponovaných jedinců a jeho vznik je významně ovlivněn i faktory vnějšího prostředí. Na zničení β buněk se podílí spíše buněčná složka imunity. Za patologickou je považována hlavně prozánětlivá Th1 odpověď. Autoimunitní zánět v β buňkách je možné určit dlouhou dobu před samotnou manifestací DM1 pomocí detekce specifických autoprotilátek ze séra pacientů. V současné době ale nemůžeme těmto jedincům, kteří jsou ohroženi vznikem DM1, nabídnout žádnou úspěšnou léčbu, která by insulitidu zastavila, či alespoň oddálila manifestaci DM1. Tato diplomová práce se zabývá vlivem syntetických diabetogenních autoantigenů GAD65 a IA2 na cytokinovou odpověď mononukleárních buněk periferní krve (PBMC) diabetiků s ohledem na protilátkový profil pacientů. Studii jsme prováděli na pacientech s potvrzenou diagnózou DM1 pozitivních na anti-GAD65 a/nebo anti-IA2 autoprotilátky. Pomocí průtokové cytometrie jsme měřili zastoupení jednotlivých buněčných populací ve vzorcích PBMC. Buňky jsme stimulovali třemi různými koncentracemi antigenů a pomocí ELISPOTU jsme detekovali...
|
|
| |
|
|
Analýza hypoglykemií u pacientů s DM 1. typu pomocí kontinuální monitorace glukózy
Hrubantová, Tereza ; Šoupal, Jan (vedoucí práce) ; Flekač, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou hypoglykémií u pacientů s diabetem 1. typu pomocí kontinuální monitorace glukózy. Cílem bylo zhodnotit výskyt hypoglykémií, prevalenci syndromu nerozpoznávání hypoglykémie a zjistit, jakým způsobem pacienti hypoglykémii řeší. Teoretická část obsahuje přehled základních informací o diagnóze diabetu 1. typu. Zaměřuje se na problematiku hypoglykémií a možnosti zlepšení kompenzace diabetu pomocí kontinuální monitorace glukózy. V praktické části je pomocí kontinuální monitorace glukózy analyzována frekvence a délka trvání hypoglykémií. Na základě upraveného Clarkova dotazníku je vyhodnocen výskyt syndromu nerozpoznávání hypoglykémie. Z výsledků dotazníků jsou také vyhodnoceny způsoby, jakými pacienti hypoglykémie řeší. Výsledky výzkumu ukázaly, že výskyt hypoglykémií je výrazně vyšší, než si pacienti sami myslí. Během týdenní kontinuální monitorace glukózy v zaslepeném režimu bylo hypoglykémií postiženo 85% pacientů v noci a 94% pacientů v průběhu dne. Celkem pacienti strávili v hypoglykémii 7,2% času, tedy přibližně 12 hodin, z toho 4 hodiny a 40 min v noční hypoglykémii, a v průběhu dne se pak pohybovali v hypoglykemickém pásmu 7 hodin a 21 minut. Prevalence syndromu nerozpoznávání hypoglykémie se potvrdila u 26% pacientů. Noční hypoglykémii pacienti...
|
|
|
Roles of environmental factors and microbiome in type 1 diabetes
Novotná, Kateřina ; Funda, David (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent)
Diabetes Mellitus 1 typu (T1DM) je insulin-dependentní autoimunní onemocnění, jehož iniciace je charakteristická autodestrukcí vlastních β-buněk, které jsou součástí ostrůvků pankreatu. T1DM je ovlivňována genetickou predispozicí, ale protože se v poslední dekádě ukazuje nárůst incidence tohoto onemocnění například v severských zemích Evropy, je zřejmé, že genetika nebude jedinou proměnnou a je třeba zohlednit nezanedbatelné vlivy vnějšího prostředí. Tato bakalářská práce pojednává o mechanismech vlivu vnějšího prostředí a zaměřuje se na několik oblastí poznání. Představuje často používaný spontánní zvířecí model T1DM, patogenetické mechanismy a T-buňky v souvislosti s T1DM, jakož i regulační imunitní buňky a jejich mechanismy, s ohledem na hygienu a další hypotézy. Dále se zabývá rolí střevní mikroflóry, dietními faktory, imunitou sliznic, mechanismy a interakcemi v T1DM a rozšiřuje se na další, méně prozkoumané, ale důležité proměnné prostředí, jako je cirkadiánní rytmus ve spojení s cirkadiánní genovou expresí v závislosti na rytmizaci světla/tmy a načasování příjmu potravy po celý den, psychologický/oxidační stres a účinky nedostatku vitaminu D nebo toxinů přítomných ve vodě a životním prostředí. Cílem bakalářské práce je tedy představit faktory prostředí, hygienické hypotézy, myší model NOD a...
|
|
|
Mucosal immunity in upper respiratory tract diseases and autoimmunity diseases
Fundová, Petra ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Bártová, Jiřina (oponent)
Slizniční imunitní systém představuje nejen hlavní složku imunitního systému, ale také důležité rozhraní s vnějším prostředím. Je zodpovědný za udržování jemné rovnováhy mezi bezpečnými a nebezpečnými podněty z okolí za využití specifických anatomických struktur a funkčních mechanismů. Slizniční imunitní systém nebyl dlouho dostatečně studován, také kvůli své omezené dostupnosti, a jeho biologický význam je podceňován. Nicméně je zřejmé, že jeho studium je důležité nejen v místních interakcích na sliznicích, ale také při odhalování patogenetických mechanizmů a nových strategií prevence orgánově specifických autoimunitních onemocnění jako například T1D. První, více klinicky orientovaná část této disertace je zaměřena na slizniční imunitní systém horního respiračního traktu postižený chorobou - nosní polypózou (NP). Vzhledem k tomu, že nejčastěji se vyskytují polypy se značnou akumulací eosinofilů a neutrofilů, vyšetřovali jsme a popsali zvýšenou expresi chemokinových receptorů CCR1 a CCR3 v nosních polypech oproti nosní sliznici. K nosní polypoze mohou přispívat jak mechanismy přirozené imunity, tak homeostáza epitelových buněk. Zdokumentovali jsme zvýšený počet iNOS pozitivních a insulin-like growth factor-1 receptor (IGF-1R) pozitivních buněk jak ve stromatu, tak v epitelu NP. Druhá část práce se...
|
host ::
RSS.